trikolora

Kvůli epidemii koronaviru a souvisejícím omezením jsem se zcela mimovolně dostal do prodlení se splněním svých smluvní závazků, které nemohu plnit řádně včas. Jaké mohou být právní důsledky z toho plynoucí?

Pokud došlo k uzavření předmětné smlouvy v době, kdy nebylo možno očekávat výskyt koronaviru a souvisejících restriktivních opatření, lze epidemii koronaviru pokládat z právního hlediska za zásah tzv. vyšší moci (vis maior), na který občanský zákoník pamatuje právě v souvislosti s odpovědností za prodlení se splněním a za vzniklou újmu. Dle ustanovení § 2913 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, platí, že ten, kdo poruší smluvní povinnosti, se může zprostit povinnosti k náhradě újmy vzniklé v souvislosti s tímto porušením tehdy, pokud prokáže, že mu ve splnění dané povinnosti bránila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na jeho vůli, tedy právě vis maior. 

Dále lze v této souvislosti poukázat na ustanovení § 1970 občanského zákoníku, podle kterého dlužník neplatí úrok z prodlení, jestliže za prodlení není odpovědný (zde právě z důvodu zásahu vyšší moci). Je ovšem třeba zdůraznit, že na vyšší moc se nelze odvolat, pokud nastala až po vzniku prodlení se splněním smluvní povinnosti.

Závěrem je nutné upozornit, že vyšší moc jako liberační důvod lze aplikovat pouze na odpovědnost za škodu jako následek porušení smlouvy, nikoli na případné smluvní sankce.  S odvoláním na vis maior se tedy můžete zprostit odpovědnosti za škodu vzniklou porušením, resp. prodlením s plněním smlouvy, to však neznamená, že se zprostíte např. i povinnosti uhradit smluvní pokutu za takové porušení či prodlení.

25.3.2020

Nenašli jste co hledáte? Zeptejte se nás.

Zeptejte se

Partneři projektu

potravinarska-komora-logo
peyton-legal-logo
smartly-logo
babacek-logo