Jak mohu doložit a prokázat vzniklou škodu včetně ušlého zisku, vzniklou v důsledku uzavření mé provozovny, kterou je stát povinen nahradit?

K prokázání příčinné souvislosti mezi konkrétním krizovým opatřením, jímž byl zakázán prodej ve Vaší provozovně a vzniklou škodou včetně ušlého zisku, je relevantní jakákoliv dokumentace, která obě části náhrady škody doloží. V této souvislosti je však nutné mít na paměti, že se nelze s úspěchem domáhat náhrady té škody, která vznikla na základě samotné epidemie koronaviru, ale pouze škody vzniklé až na základě konkrétního krizového opatření vydaného na základě zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, případně škody způsobené při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem podle zákona č.  82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, v důsledku nezákonných mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví.

Skutečnou škodu představují takové náklady, které jste musel v důsledku krizového opatření vynaložit, resp. takové, které byste jinak neměl důvod vynakládat. K doložení škody přichází v úvahu zejména následující dokumentace:

• doklady k nákladům na likvidaci zboží podléhajícího rychlé zkáze, které nebylo v důsledku krizového opatření možno prodat (např. faktury, účtenky, objednávky a potvrzení);
• doklady k nákladům na opatření pro zachování kvality zboží a materiálů v době omezení provozu;
• doklady prokazující vyplacené mzdy/náhrady a odstupné zaměstnancům (pokud nebyl využit program Antivirus);
• doklady prokazující případné sankce, které jste musel uhradit svým smluvním partnerům v důsledku neplnění závazků z uzavřených smluv (zjm. smluvní pokuty).

Pokud jde o ušlý zisk, zde je k jeho doložení relevantní zejména následující dokumentace:

• podklady o realizovaných obchodech za období srovnatelné s dobou, po kterou byl provoz na základě krizového opatření omezen či zastaven (pozn. údaje za takové období, pokud budou pro určení výše ušlého zisku použity, však budou muset být následně pro stanovení požadovaného ušlého zisku korigovány s ohledem na změnu poptávky v důsledku chování zákazníků pod dobu pandemie koronaviru, jaká by nastala i pokud by Vaše provozovna zavřena v důsledku opatření nebyla);
• přehledy objednávek, které jste musel odřeknout v důsledku krizového opatření (či mimořádného opatření ministerstva) a k tomu dokumentace komunikace prokazující odřeknutí právě z takového důvodu;
• přehledy smluv, které byly předčasně ukončeny nebo k jejichž naplnění kvůli opatřením úplně či částečně nedošlo a k tomu případná dokumentace komunikace prokazující ukončení smluv právě z takového důvodu;
• kalkulace, o kolik dalších tržeb přicházíte.

Při určování výše škody k náhradě je nutné dávat pozor na vzájemnou kolizi (resp. úplný či částečný překryv) újmy v podobě ušlého zisku se zbytečně vynaloženými náklady, na kterou je dobré pamatovat a vypořádat se s ní tak, aby stejná újma nebyla uplatněna vícekrát.

V každém případě doporučujeme počítat s tím, že prokázání ušlého zisku ve sporu bude velmi náročné s výsledek bude zpravidla nejistý. Stanovení výše nároku na ušlý zisk musí počítat s tím, že nemůže být požadován veškerý ušlý zisk za období postižení pandemií koronaviru, ale jen ten, který byl způsoben v přímé souvislosti s krizovými opatřeními, případně nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, a například ušlý zisk, který by nastal i bez takových opatření orgánů veřejné moci, například v důsledku změny chování zákazníků kvůli koronaviru, nebude možné úspěšně k náhradě uplatnit. Uvedené značně zvyšuje nároky na stanovení odpovídající výše ušlého zisku k náhradě.

Vzhledem k situaci, doporučujeme v této souvislosti dále sledovat vývoj v této věci a přístup státu ke kompenzacím škod vzniklých podnikatelům.

04. 05. 2020