Existuje v současné době (únor 2021) pomoc od státu potravinářským společnostem, které musely omezit svou činnost z důvodu výskytu onemocnění COVID-19 u zaměstnanců?

Specifická pomoc přímo pro potravinářské společnosti cílená na náhradu mzdy pracovníků, kterým byla kvůli nákaze onemocnění COVID-19 nařízena karanténa a s ní spojená pracovní neschopnost, není zavedena. Při situaci, kdy potravinářská společnost je postižena omezeními činnosti z důvodu výskytu onemocnění COVID-19 u zaměstnanců a tedy jejich karantény, mohou takto postižené společnosti využít prodloužení programu Antivirus a mohou zažádat o příspěvek na plnou či částečnou úhradu náhrad mezd, které budou zaměstnancům náležet z důvodu překážky na straně zaměstnance nebo na straně zaměstnavatele, bude-li prokázáno, že překážka v práci vznikla v důsledku nákazy COVID-19, a to podle situace v rámci režimu A nebo B programu Antivirus, neboť období uznatelnosti nákladů pro oba tyto režimy programu Antivirus bylo prodlouženo do konce srpna 2020.

Zaměstnavatelé mohou tedy stále žádat Úřad práce o příspěvek v režimech A a B programu Antivirus.

Stručný popis a porovnání režimů a na jaké překážky míří:

Režim A - druh překážky:

• v případě karantény pobírá zaměstnanec náhradu mzdy 60 % průměrného redukovaného výdělku;
• v případě uzavření provozu nařízením vlády pobírá zaměstnanec náhradu 100 % mzdy;

Režim B - druh překážky:

• Překážky v práci na straně zaměstnavatele z důvodu nařízení karantény či péče o dítě u významné části zaměstnanců (30 % a více) – zaměstnanec pobírá náhradu mzdy 100 % průměrného výdělku
• Omezení dostupnosti vstupů (surovin, výrobků, služeb) nezbytných k činnosti - zaměstnanec pobírá náhradu mzdy 80 % průměrného výdělku
• Omezení poptávky po službách, výrobcích a jiných produktech firmy - zaměstnanec pobírá náhradu mzdy 60 % průměrného výdělku

Je možné tedy získat stále příspěvek i v režimu B programu Antivirus, pokud zaměstnavatel není schopen zaměstnancům přidělovat práci v důsledku výpadku výrobních vstupů, tj. dodávek nezbytných surovin, výrobků či služeb, které jsou nutné pro jeho činnost (prostoje) v souvislosti s COVID-19, a je povinen takovýmto zaměstnancům za dobu bez práce vyplácet náhradu mzdy nebo platu podle § 207 písm. a) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve výši nejméně 80 % průměrného výdělku, nebo při absenci významné nebo klíčové části zaměstnanců - 30 % a více (například z důvodu karantény, nemoci, péči o dítě či i situace, kdy se nemůže dostat do zaměstnání, včetně cizinců), jimž náleží náhrada mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku dle § 208 zákoníku práce, anebo pokud zaměstnavatel nemůže přidělovat zaměstnancům práci v rozsahu týdenní pracovní doby z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách (částečná nezaměstnanost) dle § 209 zákoníku práce, a to v souvislosti s COVID-19, kdy činí náhrada mzdy nejméně 60 % průměrného výdělku. Posledně zmíněné opatření může být přijato pouze na základě dohody s odborovou organizací nebo, nepůsobí-li u zaměstnavatele odborová organizace, na základě vydaného vnitřního předpisu (nikoli retroaktivně - zpětně).

Výše příspěvku v režimu A programu Antivirus činí 80 % z vyplacené náhrady mzdy, včetně odvodů, kterou zaměstnavatel zaměstnanci vyplatil za dobu trvání překážek v práci. Maximální měsíční výše příspěvku na jednoho zaměstnance činí 39 000,- Kč.

Výše příspěvku v režimu B programu Antivirus činí 60 % z vyplacené náhrady mzdy, včetně odvodů, kterou zaměstnavatel zaměstnanci vyplatil za dobu trvání překážek v práci. Maximální měsíční výše příspěvku na jednoho zaměstnance činí 29 000,- Kč.

Podrobný manuál pro zaměstnavatele k režimům A a B programu Antivirus připravený Ministerstvem práce a sociálních věcí lze získat zde.

Existuje možnost využít i jiné programy podpory. Místo režimu A nebo B programu Antivirus lze například využít režimu C programu Antivirus, jenž funguje na principu prominutí pojistného na sociální zabezpečení zaměstnavatelům do 50 zaměstnanců. Nárok na prominutí pojistného uplatní zaměstnavatel na tiskopise „Přehled o výši pojistného“. Na měsíce, za které se pojistné promíjí, bude tiskopis doplněn o snížený vyměřovací základ. Tiskopis se zasílá Okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ) pouze elektronicky. Zaměstnavatel si sám posoudí, zda splňuje podmínky nároku na prominutí pojistného, a vypočte si výši pojistného, kterou bude povinen uhradit. Promíjení pojistného se uskutečňuje prostřednictvím snižování vyměřovacího základu zaměstnavatele. Postup zaměstnavatele bude OSSZ kontrolovat v rámci pravidelných následných kontrol.

Splnění podmínek pro prominutí pojistného se zjišťuje v každém měsíci zvlášť, je možné, že v některém měsíci zaměstnavatel podmínku nesplní a prominutí pojistného neuplatní a v jiném měsíci podmínky splní a prominutí uplatní.

• Pojistné se promíjí za měsíce červen, červenec a srpen 2020. Promíjí se jen pojistné, které platí zaměstnavatel jako poplatník pojistného ve výši 24,8 % ze svého vyměřovacího základu. Výše pojistného odváděného za jeho zaměstnance se nemění.
• Snížit pojistné si může zaměstnavatel, který nezaměstnává v posledním dnu měsíce více než 50 zaměstnanců pracovním poměru účastných nemocenského pojištění. Do počtu 50 zaměstnanců se zahrnují i zaměstnanci v pracovním poměru, jimž zaměstnání trvá, ale nepracují, například z důvodu mateřské nebo rodičovské dovolené, pracovního volna bez náhrady mzdy (neplacené dovolené) a jiných překážek v práci, a i zaměstnanci, jimž byla dána výpověď.
• Počet zaměstnanců v pracovním poměru, zjištěný ke konci každého z těchto 3 měsíců, se v porovnání se stavem takových zaměstnanců k 31. 3. 2020 nesnížil o více než 10 %
• Úhrn vyměřovacích základů zaměstnanců v pracovním poměru za jednotlivý měsíc (z výše tří uvedených) se v porovnání s úhrnem vyměřovacích základů takových zaměstnanců v březnu 2020 nesnížil o více než 10 %.

Zaměstnavatel, který již podal přehled za kalendářní měsíce červen, červenec a srpen, nemůže dodatečně uplatnit prominutí pojistného, pokud prominutí na podaném přehledu neuplatnil, anebo později zjistil, že si u zaměstnance mohl uplatnit odpočet vyššího vyměřovacího základu, než si uplatnil. Zjistí-li zaměstnavatel po podání přehledu, že u zaměstnance, o jehož vyměřovací základ si snižoval úhrn vyměřovacích základů, byl v tomto měsíci vyšší vyměřovací základ, než uvedl, podá za tento měsíc nový přehled. Na tomto přehledu se zvýší úhrn vyměřovacích základů, ale úhrn vyměřovacích základů, o které se úhrn vyměřovacích základů snižoval, se nemění.

Možné je využít i programu COVID – Nájemné, byť není namířen na situaci, kdy nyní (např. v srpnu 2020) je zaměstnavatel postižen karanténou zaměstnance. COVID – Nájemné je speciální dotační program a je určen podnikatelům, kterým byl státními orgány zakázán maloobchodní prodej zboží nebo poskytování služeb zákazníkům v provozovnách alespoň v části období od 13. března do 30. června 2020. Bližší informace o programu COVID – Nájemné si můžete přečíst například zde, nebo podrobněji i na stránkách Právní pomoc potravinám v sekci Finanční pomoc a podpora zde.

V určitých případech může připadat v úvahu požadovat po státu náhradu škody vzniklé krizovými opatřeními, případně nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Je však třeba počítat s tím, že prokázání například ušlého zisku ve sporu bude velmi náročné s výsledek bude zpravidla nejistý. Stanovení výše nároku na ušlý zisk musí počítat s tím, že nemůže být požadován veškerý ušlý zisk za období postižení pandemií koronaviru, ale jen ten, který byl způsoben v přímé souvislosti s krizovými opatřeními, případně nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, a například ušlý zisk, který by nastal i bez takových opatření orgánů veřejné moci, například v důsledku změny chování zákazníků kvůli koronaviru, nebude možné úspěšně k náhradě uplatnit. Uvedené značně zvyšuje nároky na stanovení odpovídající výše ušlého zisku k náhradě.

V případě potřeby se prosím neváhejte na nás obrátit s žádostí o právní pomoc.

03. 02. 2021